Listopad 2010 Archives
30. Listopad 2010
dril, školství, metafory a další nebezpečné věci
(Původně jsem s tímto článečkem měla trošku jiný záměr, ale změna koncepce "na poslední chvíli" mu myslím nakonec prospěla. Přinejmenším nejsem jenom takovým česky mluvícím papouškem Havi Brooks.)
Debata o drilu ve školství, která se jako reakce na příspěvky o vzdělávání a školství na konferenci TEDxPrague rozpoutala minulý týden na Twitteru, mi vnukla nápad: To by bylo něco pro myšku Metaforu (Metaphor Mouse)!
Takže, mám pro vás hru. Spočívá v tom, že vezmete libovolný (kontroverzní) výraz a uděláte seznam všech pozitivních a negativních konotací, které s ním máte spojené. Nebo které s ním jsou obvykle spojené.
V našem případě "dril":
[+ zvládnutí základů]
[+ systematičnost]
[+ upevnění dovedností]
[+ vytvoření pozitivních návyků]
[+ cílevědomost]
[+ řemeslo (má zlaté dno)]
[+ není velký umělec bez zvládnuté techniky]
[- dráb s rákoskou]
[- zkostnatělost]
[- přežitek z dob Marie Terezie]
[- nuda]
[- stereotyp]
[- vojna]
[- šikana]
[- stres]
[- nepříjemná povinnost, které je nejlepší se vyhnout]
Takový přehled je velmi užitečný. V zápalu debat se totiž běžně stává (jak jsem ostatně měla možnost se před pár dny opět přesvědčit), že se snažíme argumentovat ve prospěch systematického zvládnutí základů nějaké problematiky, ale jakmile použijeme výraz "dril", u kterého se většině z nás vybaví dráb s rákoskou, veškeré porozumění se tím vytrácí a debata se rychle stočí k argumentům ad hominem. Ne-li k fyzickému násilí...
Není to naše chyba a vůbec nic špatného to o nás lidech nevypovídá. Mě samotnou ale stejně vždycky zamrzí, když si uvědomím, že jsem do toho "zase vlítla". ;-)
Co se dá dělat? Sednout si a společně si negativa vyjasnit. Nebo záměrně používat výrazy, které mají v dané kultuře neutrální a pozitivní konotace. V našem případě tedy ty, které asociují [+ cílevědomost] a [+ zvládnutí techniky], ale ne [- drába s rákoskou]. Většina z nás se skutečně ráda učí nové věci a náročnosti se též nevyhýbáme, pokud nás proces učení baví. Tedy pokud si jej dokážeme představit například jako cestu, dobrodružnou výpravu za (sebe)poznáním, při které je samozřejmě třeba zdolávat překážky. A toto je myslím i jádrem vize toho, jaké by dnešní školství mělo být. Proč by se děti nemohly naučit malou násobilku třeba na dinosaurech, když je to baví?
Za domácí úkol si můžete podobně zahrát například s pojmy "rovnost", "kariéra", "politika" nebo "podnikatel" (speciálně ve vztahu k českému prostředí). Nebo "domácí úkol", když už jsme u toho. ;-) Už teď jsem zvědavá, co vám vyjde.
Debata o drilu ve školství, která se jako reakce na příspěvky o vzdělávání a školství na konferenci TEDxPrague rozpoutala minulý týden na Twitteru, mi vnukla nápad: To by bylo něco pro myšku Metaforu (Metaphor Mouse)!
Takže, mám pro vás hru. Spočívá v tom, že vezmete libovolný (kontroverzní) výraz a uděláte seznam všech pozitivních a negativních konotací, které s ním máte spojené. Nebo které s ním jsou obvykle spojené.
V našem případě "dril":
[+ zvládnutí základů]
[+ systematičnost]
[+ upevnění dovedností]
[+ vytvoření pozitivních návyků]
[+ cílevědomost]
[+ řemeslo (má zlaté dno)]
[+ není velký umělec bez zvládnuté techniky]
[- dráb s rákoskou]
[- zkostnatělost]
[- přežitek z dob Marie Terezie]
[- nuda]
[- stereotyp]
[- vojna]
[- šikana]
[- stres]
[- nepříjemná povinnost, které je nejlepší se vyhnout]
Takový přehled je velmi užitečný. V zápalu debat se totiž běžně stává (jak jsem ostatně měla možnost se před pár dny opět přesvědčit), že se snažíme argumentovat ve prospěch systematického zvládnutí základů nějaké problematiky, ale jakmile použijeme výraz "dril", u kterého se většině z nás vybaví dráb s rákoskou, veškeré porozumění se tím vytrácí a debata se rychle stočí k argumentům ad hominem. Ne-li k fyzickému násilí...
Není to naše chyba a vůbec nic špatného to o nás lidech nevypovídá. Mě samotnou ale stejně vždycky zamrzí, když si uvědomím, že jsem do toho "zase vlítla". ;-)
Co se dá dělat? Sednout si a společně si negativa vyjasnit. Nebo záměrně používat výrazy, které mají v dané kultuře neutrální a pozitivní konotace. V našem případě tedy ty, které asociují [+ cílevědomost] a [+ zvládnutí techniky], ale ne [- drába s rákoskou]. Většina z nás se skutečně ráda učí nové věci a náročnosti se též nevyhýbáme, pokud nás proces učení baví. Tedy pokud si jej dokážeme představit například jako cestu, dobrodružnou výpravu za (sebe)poznáním, při které je samozřejmě třeba zdolávat překážky. A toto je myslím i jádrem vize toho, jaké by dnešní školství mělo být. Proč by se děti nemohly naučit malou násobilku třeba na dinosaurech, když je to baví?
Za domácí úkol si můžete podobně zahrát například s pojmy "rovnost", "kariéra", "politika" nebo "podnikatel" (speciálně ve vztahu k českému prostředí). Nebo "domácí úkol", když už jsme u toho. ;-) Už teď jsem zvědavá, co vám vyjde.
